Do Ticha

                         Do Ticha
Za okny jemné kapky deště                    Někdo je fit a jiný strádá
Lidé se choulí do sebe                            Někdo jí zdravě jiní ne
Před deštěm a před čím asi ještě             Tělo však tajnou síť si spřádá
U srdce cosi zazebe                                 Mnoho má uvnitř ukryté


                                Pouštím a pláču, co bylo
                                Mizí, co srdce tíží
                                Chci, aby ve mně zbylo
                                Ticho a jas, co září
Někoho jako malé dítě                      Také máš tyhle dávné rány?
Nutili jídat koprovku                         Můžeš se dovnitř podívat
Jiný chtěl více lásky mámy               Nechceš už nést ty něžné šrámy?
Já musel suchou žemlovku                Nestyď se dlouze vyplakat


Vyplavit slzou spoustu svárů
křivdy a dětská zranění
Odpustit sobě, pustit páru                    Potoky slz a odpuštění
tělo i duše ocení                                   doktora často nahradí
                                                             Pocitů z hloubky vyplavení
                                                             do ticha zas Tě navrátí


Tak řvi a breč a sténej              Vyřvi to do celýho světa
Rozedři pěsti o skálu                že Tě to bolí, krvácí
Nebude nikdy stejnej               Emoce drtí, trhá, smetá
Kdo pustí páru ze spárů           nakonec se však vytrácí





Komentáře

Okomentovat

Děkuji za komentář. Moc si Vašeho názoru vážím :-)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Odpouštím si

Odpouštím si Sedím a hloubám svojí duší Co se to ve mně ukrývá? Nemálo, jestli správně tuším                     Dělal jsem spoustu hnusných věcí rok co rok toho přibývá                              Tolikrát druhým ublížil                                                                      Čas že prý léčí, to jsou kecy                                                                      Vinu jsem v sobě dobře skryl Drtí mě všechna ublížení Tíží mě, co jsem prováděl Ten hnus už ale třeba není                         Dovolím si teď odevzdání Brzy bych z něho nemocněl                        všech černých hnusů, co jich mám                                                                      Odpouštím si těch tisíc věcí                                                                      Začínám znovu, vylétám Začínám dýchat, tíha padá Můj nový život začíná Nepřítele i kamaráda                                 Radost a sílu chci dál žít Tohle už mozek nevnímá          
Další informace

Jsme chlapi nebo holčičky?

Milí muži a milé ženy milých mužů, dnes se mi ucelilo jedno velké téma, myslím, že téma celé dnešní doby a populace a nedokážu ho nesdílet. Rád bych totiž, abychom si ho zvědomili a šli do AKCE pro změnu k lepšímu! Život chlapů a mužů za dávných časů - chlapci rostli, prali se a lítali po venku - vychovávaly je ženy, ale také muži, kteří šli příkladem svojí silou, pracovitostí, zacíleností a smysluplným trávením života - v pubertě odešli mladí muži do lesů a hor se staršími muži a těžkou zkouškou fyzické námahy, lovu, dobrodružství a nebezpečí se z nich stali muži - muži se často setkávali večer u ohně a sdíleli své příběhy, zkušenosti a ponaučení - mladí muži, po rituálu výpravy do divočiny, se již starali sami o sebe, našli si ženu, založili rodinu - a stále se v průběhu učili rozpravami se staršími muži dokud se i z nich nestali starší - a koloběh pokračoval - příroda byla čistá, voda nebyla kontaminovaná a v potravě nebyly chemikálie - v prostředí nekolovaly tuny horm
Další informace